P rávnickou profesi provozuji již více jak 30 let. Začátky naší advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný nebyly vůbec lehké. Nejdříve jsme začínali ještě společně s jednou sekretářkou, vydělávali jsme vlastně na ni a na pronájem kanceláře. Před námi byla léta budování značky Císař, Češka, Smutný. Jen jsme investovali, neměli jsme žádnou prestiž a vlastně ani žádné významné příjmy. Drželi jsme však pospolu a věřili v dobrou budoucnost. Nakonec se nám opravdu povedlo vybudovat prosperující a úspěšnou advokátní kancelář, která chápe kontext své práce a pojímá ji komplexně.
Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že právníci jsou, lidově řečeno, “suchaři“. Je pravda, že právnická profese občas vážná být musí, protože právník musí říkat svým klientům pravdu, ať už je jakkoliv nepříjemná. Při řešení kauzy se musí zbavit příběhu a jít takzvaně na kost. Pro humor proto často jednoduše není místo. Přesto by měl být dobrý právník kreativní a nedržet se jen stereotypního řešení vyčteného se sbírek a knih. Právo je koneckonců pouhou aplikací.
Já sám se ve své praxi zaměřuji konkrétně na mezinárodní investiční vztahy a obchodní právo. Vždycky jsem se zajímal o politiku a společenské vztahy a i přesto, že studium práv bylo rychlou volbou v posledním ročníku gymnázia, skloubilo mé zájmy a rozhodně jej považuji za volbu správnou. Advokacii vnímám jako jednu z vrcholných profesí, která zajišťuje chod moderní společnosti.
Za jedny z nejzajímavějších případů, které kdy byly mně a naší kanceláři svěřeny, považuji například obranu společnosti ČEPRO před útoky Radovana Krejčíře a jeho kompliců, obhajování Českých drah v případu žalob bývalého nájemce pražského Hlavního nádraží Grandi Stazioni nebo zrušení nevýhodné smlouvy mezi Dopravním podnikem Praha a firmou Rencar. Dalšími milníky bylo také vyjednání výhodnější smlouvy o nájmu Škodova paláce pro město Praha či takzvaná Kubiceho zpráva. Na tomto případě lze krásně vidět, jak je právní úprava důležitá, neboť brání a rozvíjí demokratické hodnoty.